Prázdné hnízdo aneb Jsem dobrým rodičem?

JSME VE STŘEDU #51

Osobní zamyšlení s Davidem Vrbou

„Selhal jsem jako rodič?“ To je otázka, kterou si kladu často, když sleduji, jak se moje děti stávají dospělými, jak lidsky dospívají a potýkají se s výzvami života. Toto téma se stává častým zdrojem výčitek lidí, kteří se dostanou do středního věku. Mně se také nevyhnulo.

Možná váš syn nebo dcera právě odmaturovali, ale místo toho, aby odešli na vysokou školu jako mnoho jejich vrstevníků, zůstávají doma a nemají jasnou představu o tom, co dál. Možná se právě vrátili domů po rozchodu, ztrátě zaměstnání nebo prostě proto, že životní náklady jsou příliš vysoké. 

Spoiler alert #1: Porovnávání s vrstevníky je past.

Nebo možná žijí pod vaší střechou už roky, dlouho poté, co jste očekávali, že se osamostatní. Možná jste se dokonce na prázdné hnízdo těšili a ono nepřichází. Koncept mama hotel a papa bank (nebo obráceně) trvá déle, než byste možná chtěli.

Spoiler alert #2: Očekávání a naše jasná představa o budoucnosti dětí ubližuje nám i dětem. 

Je však snadné sklouznout ještě k jednomu porovnávání. A to s tím, jak vypadal náš život, když jsme byli v jejich věku, v čem jsme byli dál, co jsme dokázali, a přemýšlet, zda se něco pokazilo. Já jsem odešel v 18 do Prahy a od druhého ročníku školy jsem se živil sám. Mohu to chtít i po dětech? 

Spoiler alert #3: Naše děti žijí v jiné realitě. Srovnávání s námi je další past.

Naše dnešní (s obavami, ale i s nadějí očekávané) prázdné hnízdo se vůbec nepodobá zkušenostem našich rodičů. Realita světa se změnila k nepoznání. Poprvé v moderní historii se lidé ve 30 mají finančně hůře než my, když nám bylo stejně let. 

Naše děti čelí výzvám, které jsme nikdy nezažili: nedostupné bydlení, prudce se měnící trh práce, problémy s duševním zdravím spojené s  obavami o budoucnost vlastní nebo naší planety. 

Všechny tyto faktory znamenají, že jejich „vstup“ do nezávislosti již často není jednorázovou událostí. Může to být dlouhý nebo určitě delší proces plný zvratů, pauz a milníků, které vypadají jinak, než jsme si asi představovali. Možná nás budou potřebovat déle. 

Mohli jsme naše děti se ženou lépe připravit na novou realitu světa? Sám jsem si musel myšlenky na toto téma dobře utřídit. Ze svého úhlu pohledu lituji, proč jsem o rodičovství a výchově nevěděl více. Proč jsem s dětmi netrávil více času a nevedl je více k přírodě a sportu. Prostě proč jsem nebyl lepším otcem.

Výchova je často o naší zralosti, o tom jak jsme zpracovali svá slepá místa, své ego a stíny. Na rovinu, ve třiceti a čtyřiceti jsem o tomto tématu věděl jen pramálo. Taky si s dnešní znalostí vyčítám, proč jsem dětem nehledal mentory. Dnes vím, že v jisté části jejich vývoje jsou důležitější než my, rodiče.

Mí rodiče mi vzorem v rodičovství bohužel nebyli. A taky bohužel vím, že jsem některé stereotypy z osmdesátek přenesl do výchovy mých děti. Přenášel jsem na ně svá očekávání o tom, jak by se měly chovat a možná tím ubíjel jejich autenticitu.

Dělal jsem, co jsem uměl, co jsem si tehdy myslel, že bude pro naše děti nejlepší. No a že jsem dělal chyby, to už dnes vím. 

Musel jsem si je odpustit. Snad mi je odpustí i mé děti. Minulost nezměním. Teď jim mohu jít snad jen příkladem, jak mít stále rád svou ženu, jak se chovat k jiným lidem, a že osobní růst a práce na sobě nikdy nekončí. K některým tématům se vracím. Když je čas a příležitost vysvětluji, proč a co bych dělal jinak. S tím souvisí i omluva.

Asi nejdůležitější bylo uvědomění si, že jsou už opravdu dospělí a my jsme tu už jen jako bezpečnostní síť, kdyby nás potřebovali. Věřím v jejich rozhodnutí, v cestu, kterou si vybrali.

Mám obrovské štěstí, že i přes naše chyby jsou z nich krásní lidé, kteří se mají rádi jako sourozenci, kteří mají rádi nás a naše rodiče a kteří si nakonec cestu jak k přírodě, tak ke sportu, který je baví, našli. Snad jsem to zase tak nezmastil.

---

Chcete dostávat tipy “Jsme ve středu” pravidelně do e-mailu? Dejte nám vědět, zařídíme to! KLIK

A pokud vás napadá kdokoliv, pro koho by “Jsme ve středu” mohlo být zajímavé,

přepošlete mu link nebo sdílejte na sítích :)

Předem moc děkujeme za šíření myšlenek o moudrém midliferství!